Česká republika bude v roce 2026 čestným hostem na Frankfurtském knižním veletrhu. Tato událost přinese České republice významnou pozornost jak v Evropě, tak i globálně. Je to nejen příležitost prezentovat vysokou kvalitu české literatury, ale také investice do budoucnosti celé české kultury.
Tématem české prezentace na veletrhu bude "Česko – země na pobřeží", které odkazuje na Williama Shakespeara a jeho Zimní pohádku, v níž Českou republiku umístil na mořské pobřeží, což symbolizuje integraci české literatury do světové literární scény.
Prolistujte si soutěžní knihu Bid Book.
Přípravou hostování je pověřena Moravská zemská knihovna společně s Českým literárním centrem. Podílí se na něm také pětadvacetičlenná dramaturgická rada, kterou jmenoval ministr kultury. Jsou v ní zástupci knižního a literárního průmyslu, představitelé kulturních institucí, kulturní manažeři a překladatelé.
Frankfurtský knižní veletrh je největší svého druhu na světě a zemi prezentující se jako hlavní host je věnována velká pozornost, a to nejen v průběhu veletrhu, ale i během příprav a roku kultury dané země. Jde o jednu z nejvýznamnějších mezinárodních kulturních událostí světa. Každoročně přijede na 7 000 vystavovatelů, 100 zastoupených zemí, 10 000 novinářů a 300 000 hostů. Účast na veletrhu má dopad nejenom na knižní průmysl a kulturní sektor, ale posiluje či pomáhá budovat mezinárodní politické i hospodářské vazby ve světovém kontextu. Obrovská mediální pozornost stimuluje pozitivní obraz dané země prostřednictvím kultury v mezinárodních vztazích. Účast na veletrhu je vysoce prestižní událostí – navštěvují ho vrcholní politici jako prezidenti, premiéři nebo velvyslanci.
Informace o členech dramaturgické rady najdete zde
prof. PhDr. Tomáš Kubíček, Ph.D., ředitel, e-mail: tomas.kubicek@mzk.cz
Ing. Martin Krafl, programový ředitel, e-mail: martin.krafl@mzk.cz
Mgr. Jana Hájková, výkonná manažerka, e-mail: jana.hajkova@mzk.cz
Mgr. Kateřina Bártová, PR specialistka, e-mail: katerina.bartova@mzk.cz
V rámci projektu České hostování na Frankfurtském knižním veletrhu v roce 2026 bude vyhlášeno několik veřejných zakázek. Aktuálně otevřené výzvy hledejte zde.
Z Frankfurtu jsem se vracel pozitivně naladěný, protože zdejší veletrh má silný magnetismus. Množství literatury i oborových profesionálů všude kolem člověka snadno svede k pomyšlení, že svět se děje právě tady a že cokoliv mimo frankfurtský katastr (protože literární akce neprobíhají jen na výstavišti) není až tak podstatné. To je samozřejmě nesmysl – svět se letos v říjnu nezastavil, stejně jako se nezastavil při žádném z předchozích ročníků. Je ale docela opojné být na několik dní vržený jenom mezi stránky papíru a do společnosti lidí, se kterými sdílíte svá profesní témata.
Protože jsem byl ve Frankfurtu poprvé, nejpřekvapivější pro mě byla šíře německého knižního trhu. Frankfurtský veletrh je samozřejmě mezinárodní událost, spolu s veletrhem v Lipsku ale z pochopitelných důvodů představuje i platformu pro prezentaci domácích knižních novinek, a ta je – co do počtu, záběru a množství vystavujících – opravdu dechberoucí.
Český autor, který má ambici prostřednictvím překladu vstoupit na německý trh, se v pavilonech frankfurtského výstaviště může snadno konfrontovat s tím, co tento trh vlastně znamená: příležitost, to bezpochyby, ale taky nasycený a takřka bezbřehý babylon, kde může být velice pracné vyniknout. Německý knižní trh navíc sleduje aktuální společenská témata pružněji než ten český a snáze jim přizpůsobuje akcenty v konkrétní literární nabídce.
Pokud si naše literatura vybrala Německo jako bránu na světové trhy (a je to naprosto logická volba), měla by mít na paměti, že zde nestačí být jen dobrý. Dobré – a navíc často i domácí – literatury jsou mezi Kielem a Garmisch-Partenkirchenem plné regály. Musíme být taky poutaví a soudobí, abychom si svedli získat pozornost publika i mimo stánek národní reprezentace. Úkol to není jednoduchý, ale přál bych si, aby se naší literatuře podařil.
Letošní 76. ročník Frankfurtského knižního veletrhu (Frankfurter Buchmesse), největší světové literární akce, přilákal přes 230 000 návštěvníků, 7500 novinářů a 4300 vystavovatelů. Na veletrhu se představily tisíce autorek a autorů a hostil nespočet kulturních akcí, které odrážely aktuální témata, včetně udržitelnosti, technologických inovací a multikulturních přístupů v literatuře.
Česká republika letos své místo využila k intenzivním přípravám na rok 2026, kdy bude hlavní hostující zemí. Letošní ročník veletrhu se uskutečnil za rekordní účasti 29 českých nakladatelů, proběhly debaty o překladech, o postavení komunity LGBT+ ve střední Evropě, svůj anglický překlad sbírky Spatřil jsem svou tvář pokřtil básník Petr Hruška, Petr Borkovec německému publiku představil své povídky.
Na prestižní scéně Pavilon Frankfurt proběhla debata ředitele Moravské zemské knihovny v Brně Tomáše Kubíčka, šéfa Frankfurtského knižního veletrhu Juergena Boose a slovinského autora Aleše Štegera nazvaná Román a Evropa. Týkala se zejména díla a literárního odkazu Milana Kundery. Spisovatel Marek Toman zase hovořil o současné tvorbě pro děti a mládež.
Český stánek nabídl pohled na to nejlepší ze současné knižní produkce – vystaveny byly knihy oceněné v oborových soutěžích, jako jsou Magnesia Litera, Zlatá stuha nebo Nejkrásnější česká kniha. Vlastní oddíl zaujímaly tituly od spisovatelky Radky Denemarkové. Velkému zájmu návštěvníků se těšila také literatura pro nejmenší čtenáře a výběr z nedávno vydaných knižních titulů.
Rostoucí zájem o českou kulturu a literaturu byl v souvislosti s blížícím se hostováním znát už letos. Intenzivní přípravy projektu dál pokračují – vše směřuje k roku 2026, kdy česká tvorba a kulturní bohatství dostanou jedinečnou příležitost na mezinárodní scéně.
Překladatel a spisovatel Ondřej Cikán získal prestižní Rakouskou státní cenu za literární překlad. Porota vyzdvihla jeho stylistickou mnohostrannost a neúnavnou práci na překladech české poezie a poetické prózy. V rozhovoru prozradil, jaká specifika českého jazyka a literatury ho přitahují nebo jak vnímá její postavení u německojazyčných čtenářů. Zeptali jsme se ho také na to, jak českým autorům a nakladatelům podle jeho pohledu pomůže Frankfurtský knižní veletrh, kde bude Česko v roce 2026 hostující zemí.
Gratuluji k obdržení Rakouské státní ceny za literární překlad. Jaký význam pro vás toto ocenění má a ovlivní nějak vaši další práci?
Děkuji. Ceny si velice vážím. Vyznamenala jaksi celé moje dílo, nejen to překladatelské, protože i má vlastní tvorba je spjata s překládáním. Na gymnáziu ve Vídni jsem začal psát básně, abych si nacvičil poetické možnosti německého jazyka pro překládání. A pak mě zas překládání z češtiny a starořečtiny inspirovalo k nápadům pro vlastní psaní. Velice mě potěšilo, že porota vyzdvihla mou stylistickou mnohostrannost, protože mi přesně na tom vždycky záleželo, naučit se nakládat s všelijakými žánry, registry a dobovými styly. Mou další práci to vyznamenání už ovlivňuje, byť trochu jinak, než jsem čekal. Otevřely se mi různé dveře.
Existují nějaké specifické prvky v české literatuře, které vás jako překladatele zvlášť přitahují?
Určitě. Podle nich je vlastně vystavěný program nakladatelství Kétos, které jsem založil v roce 2018 jako stupínek pro českou poezii a poetickou prózu. Česká literatura je zajisté specifická svým výrazným obdobím poetismu a poetismem ovlivněného surrealismu. Neznám jinou literaturu, kde by byly ideály surrealismu – volné asociace, snovost, kloubení minulosti se současností či inspirace dobrodružnou četbou – tak pevně spjaty s důrazem na zvučnost poezie, na asonance, rýmy, rytmy. Francouzskému surrealismu tato poetická rovina chybí. Zajímají mě i předchůdci od Máchy přes symbolisty, a pak i následovníci poetismu, čerpající z jeho vymožeností, ať to byli Bondy a Vodseďálek nebo později J. H. Krchovský a mnozí dnešní básníci. Pak mě přitahují autoři, kteří nápaditě řádili mimo hlavní proudy: Josef Váchal, jehož dílo je zážitkem pro všechny smysly, nebo i Julius Zeyer, jenž se zvedal českou literaturu na kosmopolitní úroveň. Takové věci není lehké překládat, ale přesně to mě láká.
Jak si stojí česká literatura u německojazyčného publika? Čím je umí oslovit?
Kdybych krmil své děti výhradně suchými těstovinami s máslem, nikdy by se nenaučily jíst broskve. Němečtí čtenáři jsou zvyklí na prózu. Poezii z historických důvodů nedůvěřují, poškodil ji nacismus. Česká literatura se v posledních desetiletích stále více zaměřuje na export do Německa a přizpůsobuje se německému trhu, který prahne po próze o důležitých tématech, po depresivní próze, po srozumitelném předávání informací. Není divu, že českým exportním autorem, který německojazyčné čtenáře oslovuje nejvíc, je Franz Kafka, ačkoli nepsal česky a nebyl schopen popsat krásu ženy. Z vlastní zkušenosti ovšem vím, že se česká literatura za svou poetickou tradici nemusí stydět a že právě její poetičnost dokáže u německojazyčného publika vyvolat skutečné nadšení, pokud se podaří ji přesvědčivě přeložit.
Česko bude hostující zemí na Frankfurtském knižním veletrhu v roce 2026. Jaký význam podle vás tato událost má pro současnou českou literaturu a její vnímání v zahraničí?
Propagovat českou literaturu v zahraničí je obtížné. Jsem pravidelně v kontaktu s různými německými a rakouskými nakladateli. Někteří mi tvrdili, že neprodali skoro nic ze svých překladů ze slovinštiny, a Slovinsko se na Frankfurt 2023 připravovalo velmi důkladně. Jednotlivým současným autorům veletrh určitě pomůže, ale nejsem si jist, zda se podaří prezentovat cosi jako výjimečnost české literatury, pokud se český program příliš přizpůsobí zavedenému německému vkusu. Nicméně je Frankfurtský veletrh velice významnou událostí, z níž lze vytěžit velmi mnoho. Lipský veletrh 2019, kde byla ČR také čestným hostem, českou literaturu určitě zviditelnil. I díky němu mám ostatně rakouskou státní cenu. Tenkrát Ministerstvo kultury ČR navýšilo podpory překladu, takže jsem rozjel Kétos a vydal ty své hromady Hlaváčků, Březinů, Nezvalů, Máchů, Váchalů i současných autorů a pořádal s podporou Českého literárního centra čtení.
Jak by měla Česká republika tuto příležitost využít? Jaké aspekty české literatury by měly být na Frankfurtském veletrhu zdůrazněny?
Osobně bych vycházel z toho, že je česká literatura stále neznámá a že si potřebuje vybudovat jméno. Norské detektivky frčí, a tudíž je i zájem o norskou poezii, japonské Manga je světoznámé, a tudíž je i zájem o romány. Pro vytvoření jména určitě nestačí nejaktuálnější česká díla ani úspěchy jednotlivých knih. Proto bych se snažil prezentovat i klasiku a nějaké mimořádné objevy, abych ukázal, že tradice české literatury je jednak zasazena do toho a toho mezinárodního kontextu a jednak zásadně výjimečná v tom a tom. To a to nemusí být moje milovaná poetistická perspektiva, může to být i underground nebo čapkovský humanismus nebo dejme tomu Cimrman. Existuje mnoho scénářů, které budou schůdné, když se podaří je dotáhnout. Každopádně si myslím, že by hlavním cílem nemělo být jeden a půl bestselleru, ale vybudování zajímavé pověsti.
Na jaké literární projekty se nyní nejvíce těšíte?
Na hexametrický překlad vesmírné epopeje „Astronautilia“ Jana Křesadla. Je to velice vtipná a ojedinělá věc, kterou Křesadlo napsal v české i v starořecké verzi, a už tím vytahuje českou literaturu do světové sféry. Profesor Georg Danek, specialista na Homéra, se mnou pracuje na edici řeckého textu. Ta je nutná, protože se zatím vydal jen ofocený řecký rukopis, psaný čitelně, ale ne bez chyb. Zájem o takové dílo bude. V příštím semestru povedeme s panem Danekem o „Astronautilii“ kolokvium na Vídeňské univerzitě. S radostí překládám i vášnivý román „Žena“ Josefa Kocourka. Jinak píši v němčině poloepickou báseň o andělech z podsvětí, která má vyjít 2025, a složil jsem k ní japonistický soundtrack pro loutnu a cello. Své plány směrem k Frankfurtu jsem musel redukovat, protože mi na jaře 2024 poprvé nevyšly granty ze strany českého ministerstva a hrozilo, že neuživím rodinu. Tak jsem pozastavil překládání a hledal si jinou práci. V září začnu na gymnáziu vyučovat latinu – velmi se těším – a budu mít zas peníze i pro Ukrajinu, která musí zvítězit, abychom mohli dál vést rozhovory o literatuře.
Letošní ročník veletrhu Svět knihy v Praze navštívilo na šedesát tisíc lidí, kterým se představili nakladatelé a autoři nejen z Česka. Zvláštní pozornost patřila dvaadvaceti německojazyčným nakladatelům pozvaným Českým literárním centrem. Spolupráce s nimi je klíčová pro připravované hostování Česka na Frankfurtském knižním veletrhu v roce 2026. Na hodnocení letošního veletrhu jsme se zeptali ředitele Českého literárního centra a programového ředitele českého hostování na Frankfurter Buchmesse 2026 Martina Krafla.
Jak hodnotíte letošní ročník Světa knihy?
Statistiky letošního veletrhu jsou skvělé, celému týmu gratuluji! Kromě šedesáti tisíc návštěvníků do Prahy přijela stovka prodejců knižních práv a literárních agentů. Mezi nimi bylo také dvaadvacet nakladatelů z německy mluvících zemí, které pozvalo České literární centrum (ČLC), sekce Moravské zemské knihovny. Souviselo to s čestnými hosty veletrhu, kterými byly německojazyčné země, tedy Německo, Rakousko a Švýcarsko. V mých očích se potvrdil zvýšený zájem o středoevropskou literaturu, což je pro nás důležité, protože pro rok 2026 chystáme hostování Česka na „literární olympiádě“ - Frankfurtském knižním veletrhu. Zprostředkovali jsme proto dialog českých a německojazyčných autorů, překladatelů a nakladatelů, což přineslo desítky tipů na nové knižní překlady.
Jak se povedl doprovodný program připravený týmem Českého literárního centra?
Byl dobře navštívený a máme pozitivní ohlasy. Zahrnoval diskuze předních českých autorů jako Radka Denemarková, Petr Hruška, Bianca Bellová nebo Jan Němec o jejich tvorbě a možnostech naší prezentace v zahraničí. Věnovali jsme se práci překladatelů – skrytých literárních agentů. Část programu se zaměřila na otázky, jak převádět dětské knihy z jednoho jazyka do druhého, aby se neztratily atributy hravosti, humoru a napětí. Zapojili jsme se do setkání sítě institucí pořádajících rezidence pro překladatele RECIT a představili projekt na podporu překladatelů v roli literárních skautů ARCHIPELAGOS.
Dramaturgická rada, jmenovaná ministrem kultury Martinem Baxou pro přípravu čestného hostování Česka na Frankfurtském knižním veletrhu v roce 2026, určila pravidla, podle nichž proběhne výběr autorek a autorů, kteří dostanou příležitost představit svá díla mezinárodnímu publiku. Výběr bude záviset zejména na německojazyčných nakladatelích, tedy na prodeji autorských práv českých knih do zahraničí.
Moravská zemská knihovna připravuje na následující období setkání českých a německých nakladatelů a českých spisovatelů a spisovatelek se zahraničním publikem. Poskytne podporu literárním agentům a agentážní činnosti nejen na mezinárodních veletrzích. Podpoří také síťování profesionálů knižního průmyslu, aby zajistila zvýšený zájem o českou literaturu, a tím reprezentativní program ve Frankfurtu v roce 2026.
Primární kritéria
• Autor či autorka má nový překlad do němčiny publikovaný v letech 2025 až 2026. Rok vydání 2024 se zohlední, pokud byl překlad podpořen grantem MK ČR.
• Autor či autorka se může osobně účastnit akcí spojených s hostováním a má zájem se setkat se zahraničním publikem.
• Německojazyčný nakladatel má zájem propagovat autora či autorku a jeho dílo během frankfurtského týdne.
Sekundární kritéria
• Autor či autorka má nový překlad do jiného světového jazyka (angličtina, francouzština, španělština) publikovaný v letech 2024 až 2026.
• Autor či autorka byl/a oceněný/á významnou literární cenou v ČR či v zahraničí v letech 2020 až 2026.
• Aktuálně vydané dílo v češtině se tematicky hodí do koncepce českého hostování - Česko - země na pobřeží.
V Muzeu literatury (PNP) v Praze se 22. února konal seminář pro nakladatele, literární agenty a odborníky knižního trhu k hostování České republiky (Czechia) na Frankfurtském knižním veletrhu (FBM) 2026. Význam akce svou přítomností podtrhli ministr kultury Martina Baxa a ředitele FBM Juergen Boos.
Odborné setkání představilo potenciál celého projektu a na příkladu některých úspěšných hostujících zemí (Finsko 2014 a Slovinsko 2023) ukázalo, jak je možné jej využít. Více než pět desítek účastníků semináře o tom přesvědčil zejména finský model hostování, který zájem o národní literaturu zvýšil čtyřnásobně.
Seminář, organizovaný Ministerstvem kultury ČR, Moravskou zemskou knihovnou a Svazem českých knihkupců a nakladatelů, se také soustředil na zpřesnění cílů hostování České republiky.
Jak uvedl ministr Martin Baxa: „seminář byl velkou příležitostí představit potenciál Frankfurtského knižního veletrhu. Zkušenosti sdílené kolegy z úspěšných hostujících zemí mohou být inspirací pro naši zemi v roce 2026. Velký přínos vidím především v oblasti využití finančních prostředků vyčleněných ministerstvem na prezentaci, a to takovým způsobem, aby se české kultuře později vrátily. Ať už v podobě zvýšeného zájmu o český jazyk, současnou českou literaturu i umění. Zároveň jsem měl při této příležitosti možnost hovořit o našem hostování s ředitelem Frankfurtského veletrhu Juergenem Boosem a jeho kolegyní Simone Bühler. Nyní nás čeká spousta práce. A díky ní máme úspěch ve Frankfurtu výhradně ve vlastních rukou.“
Tomáš Kubíček, ředitel Moravské zemské knihovny, k tomu dodal: „Nemůžete připravovat frankfurtský projekt a nemít na své straně ty, kdo představují základní kámen jeho možného úspěchu a české prezentace vůbec. Nakladatelé a nakladatelky jsou proto s námi od začátku, a i díky semináři je jasné, že velká část práce na tomto podniku je na jejich bedrech, a jsou to současně oni, kdo jsou schopni vytvořit a využít potenciál této mimořádné mezinárodní akce. A i proto jsem moc rád, že se jich zúčastnilo tak velké množství.“
Přípravou hostování je ministrem kultury pověřena Moravská zemská knihovna. Podílí se na něm také čtyřiadvacetičlenná Dramaturgická rada, kterou ministr jmenoval v lednu 2023. Jsou v ní zástupci knižního a literárního průmyslu, představitelé kulturních institucí, kulturní manažeři a překladatelé.
Frankfurtský knižní veletrh je největší svého druhu na světě a zemi prezentující se jako hlavní host je věnována velká pozornost, a to nejen v průběhu veletrhu, ale i během příprav a Roku kultury dané země. Jde o jednu z nejvýznamnějších mezinárodních kulturních událostí svého druhu na světě. Každoročně přijede na 7 000 vystavovatelů, 100 zastoupených zemí, 10 000 novinářů, 300 000 hostů a vždy pouze jedna země v roli hlavního hosta. Účast na veletrhu má dopad nejenom na knižní průmysl a kulturní sektor, ale posiluje či pomáhá budovat mezinárodní politické i hospodářské vazby ve světovém kontextu. Obrovská mediální pozornost stimuluje pozitivní obraz dané země prostřednictvím kultury v mezinárodních vztazích. Účast na veletrhu je vysoce prestižní událostí – navštěvují ho vrcholní politici, jako prezidenti a premiéři.
Přesně před 5 měsíci předal z pověření ministra kultury Martina Baxy vrchní ředitel sekce živého umění Ministerstva kultury Milan Němeček oficiální přihlášku k čestnému hostování České republiky na Frankfurtském knižním veletrhu 2026. Dnes ředitel tohoto veletrhu Juergen Boos oznámil, že se Česká republika stává jeho čestným hostem. Slavnostní podpis smlouvy dnes na Ministerstvu kultury stvrdil intenzivní práci, kterou Česká republika na tomto poli odvedla. Navázala tak na své mimořádně úspěšné hostování na knižním veletrhu v Lipsku v roce 2019.
Frankfurtský veletrh je největší svého druhu na světě a pozice čestného hosta zajišťuje vybrané zemi celoevropskou, možná rovnou globální pozornost roky před veletrhem i po něm. A nejen pro oblast literatury, ale i kultury a pro česká témata obecně. Tomuto výsledku předcházela intenzivní příprava soutěžní knihy Bid Book, která představila předběžný koncept hostování včetně očekávaných cílů tohoto záměru, stejně jako český knižní a literární trh a rozpočet projektu.
„Z dnešní zprávy mám upřímnou radost. Prezentace České republiky na Frankfurtském knižním veletrhu je obrovskou příležitostí pro náš knižní průmysl i celý kulturní sektor. Je to nejenom šance představit světu vysokou kvalitu české literatury, ale je to také investice do budoucna. Děkuji všem, kteří se podíleli na tomto skvělém výsledku, kterým však práce nekončí, naopak. Velká část je teprve před námi, a já se na její výsledky moc těším,“ řekl ministr kultury Martin Baxa.
Tématem a klíčovou metaforou české prezentace na Frankfurtském knižním veletrhu v roce 2026 je „Česká republika – země na pobřeží.“ Ta odkazuje k Williamu Shakespearovi, který země Koruny české ve své divadelní hře Zimní pohádka umístil na mořské pobřeží, a tím – řečeno se zmíněným Bid Bookem – vlastně naši zemi označil jako integrální součást světového oceánu literatury.
Juergen Boos, ředitel Frankfurtského knižního veletrhu, uvedl: „Velmi mě těší, že čestným hostem Frankfurtského knižního veletrhu v roce 2026 bude Česká republika. Obzvlášť mě potěšilo motto české prezentace: Czechia – a country on the coast. Jedná se o maritimní popis pro vnitrozemskou středoevropskou zemi. To zaujme, to rozvíjí naši představivost, a to daleko více než jen literární motiv „Česko u moře“. Těšíme se také na program, který představí současnou českou literaturu a její autorky a autory, např. tvorbu Radky Denemarkové, Jaroslava Rudiše nebo Kateřiny Tučkové. Kromě toho bude tématem programu kulturní a literární perspektiva země uprostřed střední Evropy.“
Frankfurtský knižní veletrh je největší svého druhu na světě a zemi prezentující se jako hlavní host je věnována velká pozornost, a to nejen v průběhu veletrhu, ale i během příprav. Stát se čestným hostem Frankfurter Buchmesse je tedy pro Českou republiku jednou z nejdůležitějších událostí na poli české literatury a kultury od jejího vzniku.
Tomáš Kubíček, ředitel Moravské zemské knihovny řekl: „Zkušenosti z Lipska, praxe Českého literárního centra a živé vazby Moravské zemské knihovny v mezinárodním knižním průmyslu jsou základem, na kterém bylo možné připravovat kandidaturu České republiky. Skutečnost, že uspěla, je zprávou o tom, že český kulturní průmysl je dostatečně silný a může se ve Frankfurtu nad Mohanem představit. Podmínkou úspěšné prezentace ale je, že všichni klíčoví aktéři české kulturní scény se do projektu aktivně zapojí. A to je jeden z našich nejbližších úkolů.“
Moravská zemská knihovna je Ministerstvem kultury ČR pověřena organizací české prezentace.
Od prosince 2022 funguje jako poradní orgán ministra kultury dvaadvacetičlenná dramaturgická rada v čele s Moravskou zemskou knihovnu a její sekcí Českým literárním centrem, která bude v příštích měsících a letech formulovat v diskusi obsahy a cíle české prezentace na frankfurtském veletrhu. Rada je složena ze zástupců literárních, knižních a obecně kulturních institucí, a to státních, komerčních i nezávislých. V září letošního roku byl záměr prezentace oficiálně schválen vládou České republiky. Plánovaný rozpočet akce je 197 milionů Kč.
Na Mezinárodní knižní veletrh ve Frankfurtu nad Mohanem obvykle přijíždí na 7 000 vystavovatelů, 100 zastoupených zemí, 10 000 novinářů, 300 000 hostů a jedna země v roli hlavního hosta. Účast na veletrhu má dopad nejenom na knižní průmysl a kulturní sektor, ale posiluje či pomáhá budovat mezinárodní politické i hospodářské vazby ve světovém kontextu. Obrovská mediální pozornost stimuluje pozitivní obraz dané země prostřednictvím kultury v mezinárodních vztazích. Účast na veletrhu je vysoce prestižní událostí; účastní se vrcholní politici, prezidenti i premiéři.
Účast na veletrhu se datuje až do roku 2017. Ve stručnosti se můžete podívat i na předcházející ročníky.
